V polovině roku 2017 jsme k výzvě Města vycházeli prvotně z úvahy o minimálním dopravním zatížení místa, oživení centra a skloubení s dalšími kulturními zařízeními v lokalitě. Výsledkem naší analýzy byl návrat knihovny z periférie (od r. 1982 přešla přes Starou radnici do Kolínovy vily, aby vystřídala prostory postupně na III., II., I. nádvoří zámku a od 1987 přesídlila do bývalého minoritského kláštera. Zatímní poslední štace je v bývalé velitelské budově jezdeckých kasáren.
Do komplexního řešení jsme začlenili i budovu čp. 3 v Dobrovského ul. jako adm. tech. zázemí pro nově dotvořený komplex „Starý pivovar“ včetně několika ubyt. pokojů proto, že ubytování ve svých zdech č.p.3 nese stopy hostů Josefa Dobrovského, Františka Palackého, Alfréda Strejčka, archiváře Fr. Tischera a dalších a tak by se tato budova mohla stát tím reprezentačním ubytováním hostů města Jindřichův Hradec.
Knihovnu nevnímáme jako půjčovnu, ale jako multifunkční kulturní zařízení (společenské sály s technickým zázemím, včetně několika kaváren, apod.), ale zejména je knihovna v tomto pojetí otevřeným prostorem, neformálním místem, které dětem umožní hrát si, bavit se, zažít dobrodružství a učit se nové věci; směřující k dialogu, osvětě, kreativitě a inspiraci. Samozřejmostí je vybavení nejmodernějšími informačními technologiemi, jako prostor, který umožňuje i klidné prostředí čítáren, studoven, ale též i přednáškový sál, který by měl mít víceúčelovou funkci (malé divadlo, hudební sál, apod., jako ideální prostředí pro lokální hudební a divadelní tělesa).
Knihovna v tomto pojetí utváří společný veřejný život a stává se tak přirozeným multikulturním centrem, jehož efekt zvyšují i bezprostředně navazující kulturní zařízení jako je Dům gobelínů (nový pivovar), Muzeum Jindřichohradecka, Muzeum moderních obrazových médií a sám o sobě Státní hrad a zámek, včetně archivu rodiny Černínů.
Knihovna v tomto pojetí není půjčovnou/výdejnou knih, ale moderní kulturně vzdělávací, společenskou a sociálně interaktivní institucí. A prostory zámeckého pivovaru tomu poskytují dostatečnou prostorovou kapacitu a optimální polohu.
Knihovna v tomto pojetí navazuje na aktivity dětí v různých formách, kdy je kladen důraz na jejich tvořivost, interaktivní vzdělávání v oblasti umělecké, vědecko-technické, či jakékoli jiné tvůrčí činnosti. A samozřejmě také prostory pro malou divadelní scénu, přednášky, diskuze, koncerty apod. Zcela logicky je s tím spojena nezbytná restaurace/kavárna apod. jako doplňující prvek k neformálním setkáváním.
A takový charakter interaktivního vzdělávání máme v příkladech písecké sladovny (www.sladovna.cz) nebo libereckém IQ centru (https://bit.ly/3lq80tF) ….Kdo nevěří, nechť tam běží.
A taková forma využití je plně v kontextu i s programovým dokumentem „Koncepce rozvoje knihoven v ČR, citace: „Proměna knihoven z pouhých půjčoven knih na živá vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra je dlouhodobým celosvětovým trendem“ a v neposlední řadě v souladu se schváleným programem dopravní obslužnosti města.
Jsme přesvědčeni, že prvotním je hledání ducha místa, hledání synergického efektu a teprve poté prezicovat zadání pro zpracování veřejné arch. soutěže ve formátu Soutěžního dialogu.