Všechna čest, broumovští se inspirovali Čapkem.
Z jeho Malých poměrů (1925) citujeme: „Nemůže-li se Beroun stát Prahou nebo Římem, může se aspoň stát pořádným a jaksi soběstačným Berounem. Je možno dokonce působit, aby byl v nějakém dobrém smyslu co nejberounovatější. Předpokladem toho ovšem je, aby berounským lidem silně záleželo zrovna na Berouně.
Komunální politika většinou rezignovaně odumírá na malé poměry. Ztratili jsme lokální cit, aniž bychom získali cit státní. Malé poměry nevznikají tím, že máme malá města, nýbrž tím, že jsme v nich neradi. Regionalism čeká na své lidi nadšené ideou, že Beroun musí být Berounem a Vysoké Mýto Vysokým Mýtem, a ne nějakým bídným a jen dočasně snesitelným místem, ve kterém se trpí na malé poměry.“
Citace z Lidovek k Bromovu: (https://bit.ly/3JPPVkT):
„Koncepce kultury se stane na dalších deset let vodítkem pro vedení města, kulturní instituce, pořadatele, podnikatele i umělce. Dlouhodobý plán rozvoje města je jednou z podmínek kandidatury. Když Broumov nevyhraje ani nepostoupí do užšího výběru, vize zůstává.
Soutěž vyhlášená Evropskou komisí cílí na rozvoj města i širšího regionu. Díky rozvoji kultury by mohly přibýt pracovní příležitosti a bohatá nabídka by měla být důvodem pro návrat mladých. Projekt Evropské hlavní město kultury podporuje rozvoj města a regionu, k tomu užívá kulturu v širokém záběru včetně sociální oblasti a vzdělávání, není to věc, která by měla vzniknout od stolu na radnici.“
Čapek použitelný jak pro Broumov, který je v rámci projektu Evropské hlavní město kultury 2028 jedním z kandidátských měst, tak i pro Jindřichův Hradec.
Ponaučení pro nás?
V prvé řadě je třeba znát, kdo vůbec řídí kulturu ve městě?
Je zřejmé, že Město Jindřichův Hradec má dlouhodobě roztříštěnou řídící strukturu, nemá odbor kultury a cestovního ruchu k řízení a koordinaci aktivit v této oblasti rozvoje – kultury, knihovnictví, cestovního ruchu, přičemž to jsou obecně nosná témata rozvoje regionů řešená programovými dokumenty na úrovni ČR, krajů, nikoli na úrovni obce Jindřichův Hradec.
Potřebujeme dlouhodobý strategický plán rozvoje města nikoli jen na jepičí období, ale mít také strategický plán rozvoje kultury.
Stačí vůle ke strategickému spojenectví měst pánů z Hradce a ke koordinovanému rozvoji ve prospěch regionu a vytvoření společných produktů pro cestovní ruch jako programové osy, do které se budou vsouvat kulturní i sportovní aktivity. Kultura v naší představě má dopad do sportu, turismu a prezentaci města.
Město Č. Budějovice je též jedním z kandidátských měst o titul Evropské hlavní město kultury 2028. Při větší prozíravosti bychom s nimi mohli hrát stínohru a připravit se minimálně na reorganizaci struktury a zpracování nezbytného programového dokumentu rozvoje kultury.