POROVNEJTE SI …….

Volby jsou obnovou mrtvých buněk  za živé, prostá regenerace obecního organismu, nová vůle k životu. Proto volby nejsou pouhou výměnou oleje a technickou prohlídkou. Cyklická obměna nutná  a je přirozené, že buňky po čtyřech letech stárnou, některé přetrvávají dvojí cyklus a některé se vyznačují zvláštní odolností.

Komunální volby jsou zpravidla nevhodně spojeny s volbami do parlamentu, senátu, krajů či EU, takže  komunálky jsou pod mediálním drilem parlamentních stran. Komunálky jsou však o té naší psí boudě a domácím pískovišti.

Ve volbách vyjadřujeme své obecné tužby, přání, představy a protože je nás více, měli bychom se shodnout na společném zájmu ve prospěch nás,  všech občanů obce. Proto směřujeme k tomu, že v té boudě musíme mít psa, který dokáže uchránit  boudu,  nás i pískoviště. Tedy praktického, vytrvalého, oddaného,  žádný výstavní exemplář.

Do komunálek  2010 je postaveno jedenáct kandidátek, (pro 2022 je to 13 kandidátek). To je podstatně více, než dokázal vyjmenovat Jar. Hašek v povídce „Obecní volby“.  Jedna věta jeho povídky vyčnívá nad ostatními: “U odštěpence není již daleko k založení vlastní strany“. Stačí se podívat na server volby.cz, porovnat si archivované s aktuálními kandidátkami a je hned zřejmé, kde je zachováván konzistentní názor.

Není v našem zájmu měnit Jindř. Hradec. Našim konzistentním názorem je, že strategie rozvoje města je  proces, vznikající v komunikaci se všemi aktéry, s občany, v široké veřejné diskusi. To vnímáme jako podstatu a standard komunální politiky, tedy ochota k otevřenému jednání.

To je cesta, jak změnit přístup k rozvoji města, odpovědná cesta ke společnému cíli a náš pohled na výkon samosprávy.

Pes nás ochraňuj.

Září 2010

(v 09/2022 doplněn pouze počet stran pro volby 2022)

Pivovar a odvaha

V polovině roku 2017 jsme k výzvě Města vycházeli prvotně z úvahy o minimálním dopravním zatížení místa, oživení centra a skloubení s dalšími kulturními zařízeními v lokalitě. Výsledkem naší analýzy byl návrat knihovny z periférie (od r. 1982 přešla přes Starou radnici do Kolínovy vily,  aby vystřídala prostory postupně na III., II., I. nádvoří zámku a od 1987 přesídlila do bývalého minoritského kláštera. Zatímní poslední štace je v bývalé velitelské budově jezdeckých kasáren.

Do komplexního řešení jsme začlenili i budovu čp. 3 v Dobrovského ul. jako adm. tech. zázemí pro nově dotvořený komplex „Starý pivovar“  včetně několika ubyt. pokojů proto, že ubytování ve svých  zdech č.p.3  nese stopy hostů Josefa Dobrovského, Františka Palackého, Alfréda Strejčka, archiváře Fr. Tischera a dalších a tak by se tato budova mohla stát tím reprezentačním ubytováním hostů města Jindřichův Hradec.

Knihovnu nevnímáme jako půjčovnu, ale jako multifunkční kulturní zařízení (společenské sály s technickým zázemím, včetně několika kaváren, apod.), ale zejména je knihovna v tomto pojetí otevřeným prostorem, neformálním místem, které dětem umožní hrát si, bavit se, zažít dobrodružství a učit se nové věci; směřující k dialogu, osvětě, kreativitě a inspiraci. Samozřejmostí je vybavení nejmodernějšími informačními technologiemi, jako prostor, který umožňuje i klidné prostředí čítáren, studoven, ale též i přednáškový sál, který by měl mít víceúčelovou funkci (malé divadlo, hudební sál, apod., jako ideální prostředí pro lokální hudební a divadelní tělesa).

Knihovna v tomto pojetí utváří společný veřejný život a stává se tak přirozeným multikulturním centrem, jehož efekt zvyšují i bezprostředně navazující kulturní zařízení jako je Dům gobelínů (nový pivovar), Muzeum Jindřichohradecka, Muzeum moderních obrazových médií a sám o sobě Státní hrad a zámek, včetně archivu rodiny Černínů.
Knihovna v tomto pojetí není půjčovnou/výdejnou knih, ale moderní kulturně vzdělávací, společenskou a sociálně interaktivní  institucí. A prostory zámeckého pivovaru tomu poskytují dostatečnou prostorovou kapacitu a optimální polohu.

Knihovna v tomto pojetí navazuje na aktivity dětí v různých formách, kdy je kladen důraz na jejich tvořivost, interaktivní vzdělávání v oblasti umělecké, vědecko-technické, či jakékoli jiné tvůrčí činnosti. A samozřejmě také prostory pro  malou divadelní scénu, přednášky, diskuze, koncerty apod. Zcela logicky je s tím spojena nezbytná restaurace/kavárna apod. jako doplňující prvek k neformálním setkáváním.

A takový charakter interaktivního vzdělávání máme v příkladech písecké sladovny (www.sladovna.cz) nebo libereckém IQ centru (https://bit.ly/3lq80tF) ….Kdo nevěří, nechť tam běží.

A taková forma využití je plně v kontextu i s programovým dokumentem „Koncepce rozvoje knihoven v ČR, citace: „Proměna knihoven z pouhých půjčoven knih na živá vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra je dlouhodobým celosvětovým trendem“  a v neposlední řadě v souladu se schváleným programem dopravní obslužnosti města.

Jsme přesvědčeni, že prvotním je hledání ducha místa, hledání synergického efektu a teprve poté prezicovat zadání pro zpracování veřejné arch. soutěže ve formátu Soutěžního dialogu.

Kdo řídí kulturu ve městě?

Kdo řídí kulturu ve městě?

Divadlo, kino, koncerty, knihovny, výstavy, ……cílem je vzdělávat, kultivovat nebo také hltat na straně druhé, či střídměji prostě konzumovat.  Kultura je službou, kterou poskytují specifické subjekty různého právního zakotvení.

Při existenci sedmi „subjektů“ (Hvězdárna, Dům gobelínů, Muzeum fotografie, Knihovna, Kulturní dům Střelnice, Stará radnice, Informační centrum) je logické, že důsledkem je roztříštěnost, která potřebuje koordinaci.

Jestliže jsou sloučeny jen tři z nich, již to není logické, ale absurdní. Je to v podstatě gag, tedy s použitím věty Václava Havla (Anatomie gagu) „znesmyslnění jedné logiky druhou logikou“.

Zcela mimo zůstaly další činnosti z oblasti vzdělávání a kultury – Střelnice, Stará Radnice, Informační centrum a Knihovna. Přirozeně vzniká otázka – kdo je koordinátorem pro zařízení, poskytujících kulturní a  vzdělávací služby – interně i navenek?

U Městského úřadu nemá kultura vůbec žádné zakotvení:

  • ani na úrovni odboru městského úřadu,
  • ani na úrovni oddělení např. odboru školství,
  • ani v obsahové náplni kteréhokoli jiného odboru včetně odboru kanceláře starosty.

Kdo řídí kulturu ve městě?

Tedy, kdo koordinuje činnost sedmi složek poskytujících kulturní a vzdělávací služby?

V jiných obcích existuje odbor kultury, či odbor kultury a cestovního ruchu.

  • Je tomu tak v Pelhřimově, Táboře, Písku, Českém Krumlově,  Dačicích
  • Stejně tak i v městech Sdružení České inspirace –  Třeboň, Litomyšl, Cheb, Kutná Hora a další.
  • Pouze Jindřichův Hradec je výjimkou.

V zájmu odstranění této nelogičnosti a ve prospěch systémového řešení  jsme počátkem července navrhli zastupitelstvu:

  • začlenění všech činností pod jeden subjekt (tedy včetně Střelnice, Staré Radnice, Knihovny, Informačního centra)
  • zřízení koordinátora – odbor kultury a cestovního ruchu,

…….tedy provést reorganizaci městského úřadu v zájmu efektivního nastavení řídících procesů, koordinace produkce a jednotné politiky kultury města.

Výsledkem by mělo být efektivní nastavení řídících procesů, úspora nákladů, koordinace kulturní produkce a jednotná politika a prezentace kultury města v celém spektru jeho aktivit v oblasti kultury a cestovního ruchu, řízená nově vytvořeným odborem kultury a cestovního ruchu a nezbytná změna organizační struktury města.

A mimo jiné, firemní kulturou je podnět podaný zastupitelstvu zastupitelům předat a zvážit jeho obsah, provést analýzu zda tento podnět nemá více logiky než uspěchaný a bleskově přijaté dílčí sloučení tří do jednoho a také odpovědět. Ale zastupitelé neměli žádné povědomí o podaném podnětu a tak ta bleskovka dostává podivnou pachuť. Když nemáme ani firemní kulturu, ….co můžeme?

Kdo řídí kulturu ve městě?

Zelená antikoncepce

10.07.2019 15:42

Vytvoření koncepce správy, údržby a rozvoje veřejné zeleně na území Jindřichova Hradce by měla být  dlouhodobým cílem města a přirozeně vyplývá ze strategické vize, která  poskytuje dlouhodobý obraz o budoucnosti města a formuluje směřování jeho rozvoje, vytváří zázemí pro inspiraci a kreativitu podnikatelskému sektoru.

Před tím však musí město mít přehled o stavu svého majetku, infrastruktury. V té věci dlouhodobě apelujeme na provedení kompletní pasportizace a přípravu dílčích generelů až po finální zpracování integrovaného plánu rozvoje města.

Nemůže nám nikdo podsouvat nezájem či naopak negativní přístup k městské zeleni. V souvislosti s projevenou aktivitou proti revitalizaci Husových sadů jsme se dostali do „zeleného víru“, zvláště když jsme vyslovili názor, že projekt byl veřejně připravován v letech 2010-2011, diskutován a schválen.

Po jednání zastupitelstva 26.6.2019, ve kterém vystoupila Ing.Michaela Zudová, mmj. zahradní projektant a po následném facebook příspěvku v profilu L.Mátla o falešném pojetí jako kampaně proti revitalizaci, když projekt revitalizace byl zaměněn a prezentován jako projekt plošného kácení, se otevřela diskuze, která vedla do rozmělňujících komentářů, podobně jako v povídce I. Vyskočila „Kusejr to byl talent“, proto zůstaňme raději u podstaty:

  • Husovy sady byly založeny v letech 1836-1842 zahradníkem Václavem Schrotkou, když před tím, od roku 1824 – 1835 byly příkopy/parkány zasypávány a poté na místě radovánek ostrostřelců po zbourání Pražské brány,  vystavěn byl společenský stánek, který sloužil jak kultuře ducha tak i těla (Střelnice).
  • Hradby chránily města od nepaměti. U bran se vybíralo mýtné do obecní kasy, na mostech mostovné a brány se na noc zavíraly. Tehdy všichni podlehli vizi, že hradební opevnění a brány brání rozvoji města. Jediná Linecká (Nežárecká) brána v obavách o narušení statiky Muzea odolala a je jeho chloubou.
  • Co bychom dnes dali za to, kdyby bylo centrum města uzavřeno mezi třemi branami, vybíralo by se symbolické mýtné od turistů na městské atrakce a turisté by si z brány odvezli razítko na čele.
  • Pod pojmem „OTEVŘENÉ MĚSTO“ se považuje transparentní zveřejňování  informací, zakázek, finančních toků, veřejné projednávání koncepcí atd.,  a k této otevřenosti je třeba pouze otevřených hlav, nikoli likvidovat svoji historii. Kdyby to tehdy městští radní věděli, mohly ty brány, bašty a cimbuří  a parkány být zachovány a dnes vytvářet atraktivní kulisu města.
  • 168 let po výsadbě kaštanů (okrasné a stínodárné dřeviny), byly před prahem jejich životnosti  vedeny konzultace k zadání projektu revitalizace, veřejné diskuze, veden proces schvalování projektu, který byl po dvou letech přijat usnesením 189/9Z/2011 zastupitelstva ze dne 24.8.2011 jako projekt Revitalizace Husových sadů.
  • Nelze říci, že by si projekt někdo ušil na svoji míru, že byl bez nás občanů, že byl zpracován neodborně, atp. Naopak, je třeba říct, že nevěděl o něm jen ten, který se o věci veřejné nezajímal.
  • I pasivita je politikum, s následkem nezbytného a vědomého respektu k přijatému řešení, pokud již neplatí, že podmínkou platnosti přijatého usnesení je souhlas ulice či většiny ze všech voličů. A od termínu „plošné kácení“ není s trochou nadsázky daleko od další notorické proklamace „příroda si poradí sama“.
  • Projekt revitalizace není projekt plošného vykácení. Plošné vykácení je finální stav.
  • Revitalizace je však obroda, oživení.  Je fakt, že mnozí reagovali pobouřeně na realizaci 1.etapy projektu revitalizace, bez povědomí o veřejně projednávaném  záměru, bez povědomí  o představení projektu  laické a odborné diskuzi v letech 2010-2011, bez respektu k téměř dvouleté přípravě a jeho schválení ZMě.
  • Vedly se četné diskuze, dodnes byly mnohde rozvěšeny letáčky „stop plošnému kácení“,apod. Faktem je, že věcně se vyjadřovat lze ve správním řízení, nikoli ex post, pokud vyjádřením není forma petice.
  • Usnesením č. 141/8Z/2019 z 26.6.2019 byla schválena revokaci usnesení č. 189/9Z/2011 ze dne  24.8.2011  a uloženo odborům správy majetku a životního prostředí, aby po dokončení Územní  studie systému sídelní zeleně, zajistili zpracování návrhu nové koncepce péče o dřeviny a zeleň v Husových a Mertových.
  • Výsledkem je tedy zrušení (revokace neboli odvolání, zneplatnění)  realizace projektu revitalizace, nikoli revize projektu (opravné řízení), jak je i mylně výsledek prezentován.
  • Co to znamená? Nic více, než „vše od samého počátku“!
  • Tedy od zpracování koncepce péče o veřejnou zeleň dle přijatého usnesení,  projednávání v komisích, na veřejnosti  k formulaci budoucího zadání veřejné soutěže ke zpracování projektu revitalizace Husových sadů, schválení Radou, veřejná soutěž pro zpracovatele projektu, další a další konzultace a předložení Radě, zastupitelstvu a následně zajištění fin. prostředků a realizace. To jsme odhadem tak v roce 2030-35, do té doby doroste nová generace, kterou zatím věci veřejné nezajímají, přijdou další volby, slogany a začne vše znovu, a ani negaci všeho provedeného od nastupující generace nelze vyloučit.
  • Do té doby není jiným řešením než údržba stromů ve formě prořezávky, spojení větví táhly, zákryty proti vnikající vodě, protože koncept a realizace nového řešení dlouho nebude. A tak se může stát,  že do té doby budeme mít Husovy pahýly, nikoli sady. To může nastat  z důvodu  alibismu a obav z jejich odstranění, kterému bývá mnohdy bráněno na základě iracionálních argumentů nekvalifikovaných účastníků řízení. V důsledku je však viníkem zahradní projektant.
  • A nebudeme-li mít sady, je otázkou, zda nerevokovat hlouběji, vrátit se do roku 1824 a revokací/obnovou parkánů nezvýšit atraktivitu městské památkové rezervace a  prostředí města.
  • Jinou a odvážnou variantou může být i  využití část parku, resp. parkánů proti budově Střelnice k výstavbě tolik žádaného multifunkčního kulturního stánku.  Současně podrobit revizi i nevhodnou  úpravu Masarykova náměstí.
  • Proč se obávat odvážných řešení? Budova Střelnice přece stojí též v původních parkánech. Lepší a jiný vhodný pozemek k takovému vznešenému účelu na vyšlapané kulturní stezce Město nemá.
  • Odvážná řešení vychází z odvážné vize. Absence vize je důsledkem absence kreativity a odvahy.
  • Město by mělo mít minimálně odvahu k vypsání „veřejné soutěže o návrh řešení uceleného veřejného  prostoru“ od Střelnice po Kolínovu vilu a k sestavení odborné hodnotící komise.
  • Když vedení města nedokáže obhájit projekt revitalizace, je to možné považovat i za ztrátu důvěry. Je jen otázkou času, kdy bude tato otázka položena na pořad jednání zastupitelstva. Hlavní problém je v tom, že projekt, který město po diskuzích, jednáních v r. 2011 přijalo,  nedokáže prezentovat, což v důsledku působí jako utajený či ad hoc projekt, když jej  vůbec       neumí obhájit, neumí komunikovat s veřejností, prezentovat stávající stav, projekt, budoucí  stav, jednotlivé fáze.  Projevuje se tím i potřeba zcela nového postavení webu města, jako základního komunikačního prostředí s veřejností.  To vše jen potvrzuje již vyslovené, že Koalice 18:9 v minulém volebním období byla velmi pohodlnou existencí a i to že teze „2x starostou a dost“ má své důvodné opodstatnění.
  • Chybí pasport zeleně města a navazující generel jako podklad k vytvoření jednotné soustavy digitálních účelových map k nastavení kategorizace a systému údržby, její financování, resp.jako výchozí podklad pro management údržby. Nejsem si jist tím, zda Územní studie systému sídelní zeleně je dostatečným podkladem pro zpracování návrhu nové koncepce péče o  řeviny a zeleň v Husových a Mertových.
  • Nelze nám podsouvat snahu o likvidaci městské zeleně, ani těm, kteří nevyjádřili s revokací souhlas. Právě naopak. Dlouhodobě upozorňujeme na absenci pasportu veřejné zeleně jako výchozího analytického podkladu ke koncepčnímu řešení i dalších lokalit – Obora, Městský les, Slavíkův lesík, které  mohou vytvářet tzv. zelené plíce, klidové zóny pro občany města.
  • Koncepční využití se může tvořit po všeobecném konsensu v zastupitelstvu, předchozí veřejné konzultaci s občany, což je však dlouhodobá záležitost, zcela v duchu povinnosti obce – pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. A tím jsme zpět u pasportů, též jako podkladů pro koncepční údržbu zeleně.

A stejně tak jsme dlouhodobě upozorňovali na absenci a naléhavou potřebu architekta města a obecního zahradníka, architekta města, výboru pro rozvoj, atd. , zvláště byl-li park zakládán zahradníkem a průběžná péče o veřejnou  zeleň byla v posledních desetiletích značně zanedbána,  již tu měl dávno být. Je proto zcela zbytečné odpoutávat se od postaty koncepční správy veřejné zeleně města odkazem na kdejaké z kontextu vytržené vyjádření.

Kdo řídí kulturu ve městě?

Kdo s kým

Pondělní Deník nastínil, že robustní parní válec bude nahrazen jiným s menší tonáží, tedy že koalice 18 mandátů bude redukována na 15 s poměrem místo 18:9 na 15:12 a že Blížilovou Petru nahradí Magda.

Jeden z koaličních leadrů nad nedělním ránem objímal „morový sloup“ a vykřikoval jakási  protestantská hesla,  přímo živá scéna z Pupenda, kdy ředitel školy (Dušek) nejdříve špital sochaři (Polívkovi) rebelantská slova a posléze je zazdil pod plastiku v hale školy. Že by snad na „sloupu“ byla  schována keška s jeho vyjádřením?

Čtvrteční Deník psal, že ANO odešlo do opozice, ale je předpoklad vytvoření široké koalice z pěti stran.  Starosta reaguje – „ je mi z Jindřichova Hradce trochu smutno, jsem ale přesvědčený, že se ještě všichni seberou a začnou přemýšlet nad tím, co je prospěšné pro město a ne pro jednotlivce“ přičemž  ČSSD vede boj o mst. Komínka.

Na žádné jednání jsme nebyli pozváni, můžeme situaci vnímat tak, že nám slovy starosty nejde o město. Aby nevznikl mylný výklad, uvádíme zde výtah z našich programových prvků, a to jak pro veřejnost, tak i pro budoucí partnery v zájmu prosazování některých programových prvků.

PATRIOTI_priority_.pdf (239,7 kB)

progr_výtah.jpg (1369756)

Kdo řídí kulturu ve městě?

Jak zhodnotit komunální volby 2018?

Při takovém hodnocení nelze pominout historii v místě. Vstoupili jsme do komunálu v r. 2002, tehdy jako hnutí pod názvem Šance pro město, tedy s potřebou získat povinný počet podpisů k možnému vstupu do voleb.

Od r. 2006 poskytovala licenci do dalších míst ČR polit. strana se zaměřením na regiony – Volba pro město (VPM), přirozeně jsme této možnosti využili.

V květnu 2018 VPM sdělila do všech regionů, že již nebude poskytovat licenci jinam, než v regionu kraje Královéhradeckého (sídlo strany).

31.7.2018 byl poslední den k možné registraci do komunálních voleb, tedy 60 dní k rozhodnutí co dál. Tanečky začaly. Z doporučení VPM o jednání se STAN nám vznikla ztráta 3 týdnů, následovaly snahy jiných stran o spojení či „vybrání“ některých osob.

Až na poslední chvíli došlo k rychlé dohodě s polit. stranou PATRIOTI ČR o poskytnutí licence pro komunální volby. Od toho momentu vše začalo zcela od nuly. Stabilní kolektiv se podařilo doplnit a podat i v předstihu registraci nového subjektu, nového názvu, ale s kontinuitou. Koncem června jsme registrovali doménu patriotijh.cz, následně facebook profil, byl to prostě „fičák“.

Z rekapitulace  komunal_2002_2018.xls (38912)  je zřejmé, že jsou pouze 4 strany v posledních pěti volebních cyklech, které nemají přerušenou kontinuitu a u kterých nedošlo k fůzi s jinými stranami či hnutím. Patříme mezi ně! Z tohoto pohledu musíme hodnotit výsledek 7, 79% pozitivně.

Permanentní volební kampaň v průběhu období 2014-18 prováděla ČSSD s  nesčetnými vstupy starosty do médií za fin. prostředky z rozpočtu města. Televizní vysílání 1,3 mil/rok, Jindřichohradecký zpravodaj – min. 600  tis./rok, tedy cca 2. mil.Kč/rok z veřejných prostředků. Kdo to má? PR texty slouží k vytváření podpory starosty/ČSSD.  Je veřejným zájmem, aby tyto prostředky byly využívány jen k nepřímé podpoře ČSSD?

Jedinou možností je ovlivnění částky na vydávání radničních periodik v rámci projednávání a schvalování rozpočtu, což je výlučná pravomoc zastupitelstva, které si může vyhradit zajišťování tvorby obsahu radničních novin

I když od 11/2013 novelou tiskového zákona (https://goo.gl/jeHJpT) mají radniční periodika zákonnou povinnost poskytovat čtenářům objektivní a vyvážené informace, tedy zastupitelé mají výslovné právo na „přiměřený prostor“ pro vyjádření svých názorů .

V praxi to chybí a veřejné prostředky podporují jen a jen, ….a to přece nemůže být vydáváno za veřejný zájem.