autor: PATRIOTI JH | Srp 23, 2018 | Blog - jak to vidí Patrioti
V r. 1822 byla zbourána Pražská brána, zasypány parkány a poté na místě radovánek ostrostřelců vybudován společenský stánek, který sloužil jak kultuře ducha tak i těla. Tělo našlo své zázemí v Tyršově areálu (v šedesátých letech) a tak se Střelnice očistila a vymezila pro duchovní aktivity – kino, divadlo, zábavy, plesy, apod.
V průběhu času bylo do budovy pumpováno stále více a více kaček bez koncepčního řešení až je výsledkem neradostný pohled na odvrácenou tvář, na kterou bychom se styděli napsat KULTURNÍ DŮM STŘELNICE.
Zbourat tuto plechovku ! Zásadní rozhodnutí pro budoucnost JH kultury. „Památkový ústav by byl rád aby se kino odbouralo od původní budovy Střelnice“.
Kusý materiál, bez rozborů a studií předložil zastupitelům odbor rozvoje jako svoji tříměsíční práci. Protinávrh Volby pro město (PATRIOTI JH) k doplnění o studie a odůvodnění nebyl schválen.
Starosta: „je v tomto okamžiku zbytečné vynakládat peníze na detailnější studie. Je tu otázka, co s kulturou obecně.“
Musíme připomenout naši okřídlenou poznámku, že budova Střelnice stojí na ploše stejné jako je Nová scéna Národního divadla. Jindřichohradeckým však chybí odvaha k hledání řešení a zpracování objemové studie v daném prostoru, která by navrhla i začlenění budovy do prostředí parkánů a odpověděla na hypotetickou variantu – využití v celém možném objemu – do výšky hlavní budovy. Pokud však chce někdo obnovovat parkány a kino odbouralo od původní budovy Střelnice, může začít v místě revitalizovaného parku a vrátit stav do roku 1830 a obnovit parkány i Pražskou bránu.
PATRIOTI JH navrhují: zpracování objemové studie komplexu Střelnice ke zjištění možností její koncepční přestavby a využitelnosti pro potřebu divadelní scény i za předpokladu budoucího etapového řešení a odstranění nevkusných přílepků. Od toho se odvíjí možné zpracování zadání a a zadání studie využitelnosti Zámeckého pivovaru.
prostor mezi náměstím TGM a II. Základní školou:
autor: PATRIOTI JH | Srp 10, 2018 | Blog - jak to vidí Patrioti
Jaké otázky vyvolá fotografie bez příběhu:
OSTRŮVEK, který není oficiálně pojmenován. Jakým způsobem byl náš podnět na radnici projednáván, to nikdo neví. Neměli bychom se stydět přiznat mu jméno osoby, které byl zřízen v roce 1860. V r. 2014 jsme navrhli ostrůvku vrátit jméno Karolíny Černínové. Jméno Černín již dávno není zapovězeno!
- PATRIOTI: Na podnět i na urgenci odpovědi a způsobu projednání jsme nedostali odpověď. S největší pravděpodobností si z něj komise udělala vlaštovku a pouštěla jej z mostu směrem k ostrůvku a urgence, ta již skončila přímo v koši. Chybí kultura jednání. Nejen produkce/konzum je kulturou, ale také způsob vyřizování, jednání a komunikace s občany.
VAJGAR – byl odbahněn před 25 lety, v letech 1992-93 sacími bagry, bahno je dosud deponováno nad vojenským cvičištěm. Cyklus odbahnění tak exponovaného rybníku klepe na dveře, resp. na obecní kasu.
- Otázka : připravuje se projekt odbahnění a bude mít město na to kačky, tj. cca 400 mil. Kč?
PARČÍK – dříve zde stál dům říšského poslance JUDr. Janu Slavíka, který byl od roku 1890 do 1901 zemským poslancem za město Jindřichův Hradec a současně v letech 1891 – 1898 jej zastupoval i v říšské radě, kde v r. 1893 podal vůbec prvý návrh na zavedení všeobecného hlasovacího práva v Rakousku . V letech 1885-1901 byl starostou Sokola, patřil v Jindřichově Hradci k prvním výkonným cyklistům na vysokém kole a v jeho zahradě (Slavíkův lesík) bylo zřízeno první tenisové hřiště.
- Od roku 1907 až do své smrti zastával úřad okresního starosty. Poté v domě bydlel jeho syn, advokát Slavík, který se stejně jako otec věnoval politice, a díky tomu i hodně cestoval. Po první světové válce odjel s československou mírovou delegací na konferenci do Paříže a rok poté byl jmenován československým zástupcem v sekretariátu Společnosti národů v Ženevě jako vůbec první Čechoslovák. Pracoval na ministerstvu zahraničí a také jako velvyslanec v Belgii. 2. sv. válku prožil v Anglii. Více: https://goo.gl/tYLw69
- Významná jindřichohradecká rodina.
- Slavíkův dům byl v roce 1963 zbourán ve prospěch vytvoření nábřežní komunikace, která byla dlouhá léta prostě nábřežím.
demolice, 1963
NÁBŘEŽÍ – nově Nábřeží Ladislava Stehny. Kdo byl Ladislav Stehna? Jestliže Fridrich Falcký získal přezdívku Zimní král, mohli bychom L. Stehnovi říkat půlroční starosta. Starostou byl zvolen v květnu 1938 a 22.12.1938 rezignoval. V květnu 1945 byl zvolen předsedou Okresní národního výboru. Ve výboru Družstva pro postavení Masarykova domu osvěty prosazoval vybudování Domu osvěty s moderním jevištěm, s přednáškovým a výstavním sálem a spolkovými místnostmi, kde by našla své sídlo městská knihovna a čítárna i úřadovny osvětové služby.
- Otázka 1: Pokud by jednání o pojmenování ulic, atd. bylo transparentní, otevřené a na misku vah by byly dány dva seriózní návrhy – zda Stehnovo nebo Slavíkovo nábřeží, lze oprávněně předpokládat, že pádné argumenty jsou na straně rodiny Slavíků. Čí byl Lad. Stehna strýc, že převálcoval naprosto jednoznačně kalibr Slavíků?
- Samozřejmostí musí být účast a komunikace s veřejností, která takto a nelibě musela přijmout Stehnovo nábřeží.
- Otázka 2: ad rekonstrukce nábřeží – je zpracovávána dokumentace dle zadání Rady města. Až bude zpracována a bude i kalkulace nákladů, vytvoří se rozpočtová položka a ta bude předložena ke schválení zastupitelům. Není to obrácený postup? Nemělo být nejdříve veřejně konzultováno zadání a teprve poté v nalezeném rozsahu zadáno zpracování dokumentace? Zastupitelé jsou jinak v roli přihlížejících, přičemž jsou to oni, komu zákon na bedra ukládá odpovědnost za rozvoj města. Navíc, sami jsme podávali podnět ke zřízení promenády k zatraktivnění břehu rybníka a určitě nejenom nás by zajímal návrh zadání.
Závěr: brány si naši předci zbourali , otevřenost v jednání chybí. Chybí i zápisy z jednání poradních komisí, výborů na webu města. I toto je kultura jednání Radnice s občany a do principu Otevřené radnice chybí hodně.
MOST – na místě původního brodu na obchodní tepně Praha-Vídeň, v r. 1760 byl dřevěný most nahrazen kamenným a v 80. letech byla podél kamenného mostu na straně Malého Vajgaru zřízena lávka pro pěší. Z dobové fotografie je patrné, že most byl dostatečně dimenzován pro povozy, na chodnících mohli jít tři osoby vedle sebe.
- Důležité postavení mostu se v plné síle objeví při rekonstrukci sesunutého skalní podloží pod mostkem v Mlýnské ulici a uzavření tohoto přístupu do města pro Karlov, část nežáreckého předměstí, místní části Políkno, Buk a spádové obce Vydří, Hatín, …Rekonstrukce mostu u Devítí mlýnů a Nežáreckého mostu (pod branou) tak byla odložena, jinak by veškerá doprava musela být přesměrována přes Matnou/Děbolín. Most přes Vajgar tak nepřímo poukazuje na 100 let sporů a dohadů a na absenci odvahy k řešení dopravní obslužnosti Nežáreckého předměstí.
Závěr: úspornějším řešením je návrat k brodům
na fotografii Slavíkův dům vpravo za sochou Sv.J. Nepomuckého a Bayerovým křížem:
autor: PATRIOTI JH | Srp 7, 2018 | Blog - jak to vidí Patrioti
07.08.2018 21:30
Hradby chránily města od nepaměti. U bran se vybíralo mýtné do obecní kasy, na mostech mostovné a brány se na noc zavíraly. Co bychom dnes dali za to, kdyby bylo centrum města uzavřeno mezi třemi branami, vybíralo by se symbolické mýtné od turistů na městské atrakce a turisté by si z brány odvezli razítko na čele.
Pražská brána začínala před Střelnicí, měla 6 oblouků a vedla až k Panské ul. Z brány vedla vrata a schodiště do prostor střelnice v parkánech. Brána byla stržena před necelými 200 lety (1822) místními ostrostřelci.
Tehdy všichni podlehli vizi, že hradební opevnění a brány brání rozvoji a tak byly bourány ve většině měst. V Praze až z nařízení císaře Františka Josefa I. v r. 1866, kdy prohlásil Prahu za „otevřené město“. V J. Hradci jediná Linecká brána odolala a je jeho chloubou.
Na žádném z míst po zbouraných branách není ani informační tabulka a tak vstup do města přes Rybniční bránu střeží Nonstop Bar s Kebabem a Vietnamskou večerkou.
Dnes se pod pojmem „OTEVŘENÉ MĚSTO“ považuje transparentní zveřejňování informací, zakázek, finančních toků. atd., a k této otevřenosti je třeba pouze otevřených hlav. Kdyby to tehdy městští radní věděli, mohly ty brány, bašty a cimbuří být zachovány a dnes vytvářet atraktivní kulisu města, když se o tu transparenci stále bojuje, nikoli již sudlicí.
Drobný příklad transparentnosti příště a téma navodíme tímto obrázkem:
autor: PATRIOTI JH | Srp 6, 2018 | Blog - jak to vidí Patrioti
06.08.2018 19:45
Centrum je centrum, protože se zde vše koncentruje. Úřady, služby jsou v centru města, památky jsou přirozeně v centru měst.
Před 90 lety napočítal jeden místní občan v Rybniční ul. průjezd 1883 vozidel/den. Z toho 211 osobních aut, 71 nákladních, 49 motorek a 1148 kol. 60% kol!
Před čtyřmi lety hřímal mst. Komínek: „musíme dostat cyklisty na náměstí“. Teprve po čtyřech letech bylo na náměstí dodáno několik kolostavů a tak četnější jsou kola na střechách aut.
Dřívější koně nahradila auta a těch je v centru stále více. Kdyby tu bylo 80 koní, bylo by náměstí poloprázdné. Ale auta?
- Kde parkovat? Pod náměstím? Utopie.
- Parkování ve starém pivovaru? Bláznivý nápad.
- Parkování pod poliklinikou je promarněnou příležitostí, nicméně to můžeme vnímat jako provizorium a zbytečně vyhozené peníze z městské kasy. Na čí odpovědnost? Soutěž by určitě přinesla jiné podněty a náměty ke komplexnímu řešení této 30 let staré proluky.
Řešením chytrých měst je PARKOVACÍ DŮM a inteligentní navigační systém na jednotlivá parkoviště hlásící počet volných míst. Aplikace v mobilu, na ty jsme si zvykli. Pouze město musí pamatovat i na iOS systém a ne žít jenom s androidem.
Pokud město nalezne záměr pro pivovar, potom jakýkoli jeho provoz přinese další nárůst dopravy a zatížení centra. Docházková vzdálenost 400 m z parkoviště je ideální, nezbývá než vybudovat parkovací dům.
Investice předpokládaných 120 mil. má návratnost do 20 let. Příjem z parkování je do obecní kasy za posledních 10 let cca 55-60 mil. Kč. Snadné počty.
Parkovací dům se zakládacím systémem by měl mít prioritu. To považujeme za chytré řešení. Jitřenka je parkoviště cca 5000 m2, z toho lze vyčlenit cca 2 tis. pro potřebu parkovacího domu, je to pozemek ve vlastnictví města, účelově určený k parkování a hlavně v docházkové vzdálenosti 350 m na obě náměstí. Poté je možné odlehčit náměstí, ovšem to je již o jiné studii.
Rezervou je další patro parkovacího domu za Komerční bankou a také přehodnocení investičního záměru pod poliklinikou.
Není to chytré řešení?
autor: PATRIOTI JH | Čvc 25, 2018 | Blog - jak to vidí Patrioti
V roce 2010 jsme upozorňovali na absenci dlouhodobé strategie rozvoje sportu. Ve volbách 2014 na potřebu Zpracování strategického plánu rozvoje sportu, …a nic.
Zastupitelstvo 30.5.2018: v průběhu schvalování záměru koupě majetku TJ Slovana a Sokol, se k poznámce o potřebě úpravy financování sportu starosta vyjádřil slovy ve smyslu: „že je rád, že město nemá zpracován koncept rozvoje sportu, ale že to má nyní nařízeno, že tedy má nějaké šablony, ví tedy jak jej má zpracovat“.
Druhý den (31.5.) oslovil odb. školství zřejmě všechny spolky v JH s žádostí o uvedení třech priorit zásadních pro rozvoj a činnost Vašeho sportovního klubu v období následujících pěti let tj. 2018 – 2022 a třech nejpalčivějších problémů, které v současnosti nejvíce komplikují rozvoj Vaší sportovní organizace,a rovněž rozvoj sportu jako celku ve městě.
Přitom novela zákona o podpoře sportu (2015) ukládá všem obcím zpracovat plán rozvoje sportu, vypracovat odborné analýzy a plánů, do 1. července 2018.
Deník na titulní straně dne 20.7. uvádí s titulkem „Hradec má plán rozvoje sportu“, který navrhuje řešení místních sportovišť mezi lety 2018 a 2028, schváleno Radou 18.7.2018. Město si žádá podněty na období do r. 2022, ale rada schválí Koncepci do r. 2028, bez konzultace se spolky, bez konzultace s veřejností!
A tak po 8 letech apelu na zpracování koncepce rozvoje sportu to Rada zvládla za 6 týdnů. Žádný z oslovených sportovních klubů ten zásadní rozvojový dokument neobdržel ani ke konzultaci, přičemž v komentáři Deníku se píše: „byl zpracován ve spolupráci s kluby“, ale starosta říká: „pustili jsme se do toho pořádně, abychom měli materiál, který bude možné využívat“.
Pustili se do toho pořádně, před 6 týdny byli rádi, že nic nemají, zákon jim dával lhůtu 3 let k serioznímu zpracování a oni se do toho poustili pořádně a zmákli to za pouhých 6 týdnů, kabrňáci. A nikdo to neviděl, nikdo to nečetl, ….ale máme to.
autor: PATRIOTI JH | Čvc 21, 2018 | Blog - jak to vidí Patrioti
Před 4 lety jsme upozornili radnici na žalostný stav zcela zapomenuté proluky, vzniklé vybouráním několika domů (první snímek). Demolice celého bloku byla v přelomovém 89/90 a vzdorem jindřichohradeckých patriotů zastavena, zachráněné domy postupně opravovány. Proluka však zůstala.
Předložili jsme návrh řešení jako inspiraci k vyhlášení soutěže o ideový návrh jejího využití. Soutěže, to je jako kopřivka, zvláště když má radnice v oblibě ankety.
Později byly v místě staré stromy a křoví postupně vykáceny a zřejmě v soutěži radních vzájemně mezi sebou nám zde vzniká parkoviště s perfektní vyhlídkou na staré město a zámek. Nebudou mít ta auta nádhernou vyhlídku?
Závěr: …a tak vznikají parkoviště.
Další parkoviště by mohla Rada vytvořit vybouráním i jiného bloku domů, např. svého úřadu a vzniklou proluku stavebně propojit s patrovým parkovištěm za svoji budovou a přihodit ještě jedno patro.
torza původních domů:
